Návštěva malého ráje

Haškovcova Lhota je malinká malebná vesnička (s 69 obyvateli) asi 4 km severně od lázeňského městečka Bechyně. Své jméno nese po zdejším rodu Haškovců, který vlastnil ve vesnici několik statků.  Otevřela nám velkoryse náruč a přijala nás na čtyři dny. A proč návštěva malého ráje? Z mnoha důvodů. Jednak Apartmány Lhota skýtají luxusní čisťounké ubytování v krásně zrenovovaném starém statku se vším, co si lze jen přát včetně nádherné zahrady s mnoha krásnými koutky, bazénem, vířivkou, nadstandardním soukromím, zkrátka vším, co jsme si přáli a hledali.  Samotná vesnička je klidné, velmi přívětivé místo s historií psanou od roku 1511. Jen vycházka po vsi a jejím okolí potěší oko i srdce. Samotné městečko Bechyně a jeho okolí na nás dýchlo nejen klidem a historií, ale i pořádnou dávkou romantiky. Pestrou mozaiku zážitků jsme si poskládali z chvilek v přírodě, ve městě i penziónu - u vody i v ní, ve stínu skal a přítmí jeskyně, na lesních a polních pěšinkách, procházkami v uličkách a parku, při hodování v cukrárně či na zahradě penziónku, a také při společné zábavě.

 Hodně zajímavá byla expozice v bechyňském Hasičském muzeu.  Jsou v ní exponáty staré i čtyři staletí, a to nejen z regionu, ale z celého světa. A sevřelo se nám srdce, když paní průvodkyně poutavě vyprávěla příběh profesionálního hasiče, který přijel navštívit rodný kraj své prababičky až ze Spojených států a odvezl si „rodnou hroudu“ zpátky přes oceán. Muzeum věnovalo vzpomínku i newyorským kolegům, kteří zasahovali při teroristickém útoku na Světové obchodní centrum na Manhattanu 11. září 2001, kde mnoho set hasičů položilo životy při záchraně lidských životů a jejich statečnost připomíná i oblek jednoho z nich pokrytý špínou a popelem ze zásahu.

Trochu adrenalinového dobrodružství jsme zažili i na vlastní kůži při výšlapu okolo Židovy strouhy, malého, ale o to krásnějšího potoka, který se nedaleko obce Nuzice vlévá do řeky Lužnice. Putovali jsme vonícím lesem za zpěvu ptáků a zvuku zurčící vody, nad hlavami skály a azurově modré nebe. Brodili jsme se potokem, slunili se na kamenech a chladili se nejen ve vodě, ale i pod skalním převisem a v jeskyni. Židova strouha je nádherné místo, a tak není divu, že ji jako exteriéry využili i čeští filmaři. Například se zde natáčel film „Metráček“, „Zlatí úhoři“, pohádka „Čertova nevěsta“ a pár kroků od ní i „Jan Hus“ Otakara Vávry.

Zkrátka nic nám nechybělo a bylo nám spolu moc dobře. Loučili jsme se s trochou nostalgie, protože pro nás to byly jedny z posledních společně strávených chvil. Letos naši žáčci ukončí docházku do Praktické školy a už se denně vídat nebudeme. A tak vám moji milí žáčci i kolegyňky děkuji za krásné chvíle a přeji neméně krásné chvíle a zážitky do dalších dnů. Na shledanou Lhoto a děkujeme.

Zapsala: třídní učitelka Daniela Vaňková