Rekondiční pobyt Chválkov I.B

V úterý ráno nás ani krásná posečená louka, šumící les a ptačí koncert nevylákaly na rozcvičku. Nicméně už slunečné ráno slibovalo nádherný den. Na hrad Kámen jsme dorazili před jedenáctou. Posvačili jsme, prošli jsme se po krásné zahradě s jezírkem a prohlédli si hrad. Viděli jsme krásné interiéry – nábytek, obrazy, šaty, kočárky, zabrnkali jsme si na klavírní křídlo a prohlédli si i podzemí hradu. Prohlídku jsme ukončili v expozici motorek, kde bylo mnoho nádherných strojů, a dokonce jsme se mohli vyfotit ve starém velorexu. Poobědvali jsme v krásné restauraci „U dubu“ v Černovicích a pak jsme v trávě u rybníka trávili odpolední siestu. Nad hlavami nám šuměly břízy, které některé z nás i uspaly. Stále bylo veliké horko a, a tak jsme se vydali do místní vyhlášené cukrárny „Café budík“, kde jsme si pochutnali na mléčných koktejlech a výborných zákuscích. Večer se přihlásila bouřka s deštěm, ale ještě jsme stačili udělat oheň a opéci si špekáčky k večeři. A protože jsme byli unavení, zalehli jsme na palandy a spali sladce až do rána.

Druhý den už bylo hezky a my vyrazili na další výlet do Kamenice nad Lipou. Tam jsme si prohlédli jeden z nejkrásnějších lesních hřbitovů v Evropě - Bradlo s gotickou kaplí sv. Máří Magdalény z roku 1348. Na hřbitov nás dovedla křížová cesta, která je zde od roku 1993. Celkem XIV sloupů s výjevy z Ježíšova ukřižování se smaltovými obrázky od malíře Romana Brichcína. Je to krásné tiché místo s mnoha zajímavými hroby. Nebylo možné být v Kamenici a neprohlédnout si zámeckou zahradu s památným chráněným stromem – lípou velkolistou, jejíž stáří odhadují až na 900 let. Zámek Kamenice nad Lipou stojí na místě původního gotického hradu ze 13. století. V současné době je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového muzea Praha a nabízí různé expozice a výstavy. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Na terase zámku jsme se vyfotili a prohlédli si zahradu a další staré stromy. Poobědvali jsme v restauraci „U nádraží“ pod maketou staré lokomotivy.

Odpoledne jsme na chalupě hráli karty, a pak jsme vyrazili na louku. Někteří hráli míčové hry, další z nás petang. Moc jsme nasmáli, nejvíce, když naše spolužačka Jája spadla do kopřiv. Také jsme hráli šipky, a byli jsme čím dál lepší. Po výborné večeři jsme se vydali za humna do lesa na stezku odvahy. Měli jsme projít kus lesa za svitu svíček. Z lesa se ozývali strašné zvuky, výkřiky a volání o pomoc. Moc se nám tam nechtělo, tak jsme raději šli ve dvou.  Všichni jsme došli, i když na nás vybafla utěrka a neznámé hlasy nás lákaly dál do hlubokého lesa. Občas k nám dolétla i šiška. Užili jsme si trošku strachu, ale nakonec jsme se všemu zasmáli. Poslední noc se nám spalo dobře, jen ráno se nám nechtělo balit a uklízet. Po poslední snídani v ranním čerstvém vzduchu jsme se do toho pustili. Naposledy jsme se vyfotili u hájenky, nasedli do aut a vyrazili zpátky do školy. Tam nás čekalo zase vybalování a opět oběd – zase řízek, tentokrát s bramborovou kaší. Na pobyt teď už jen vzpomínáme nad fotkami. Počasí bylo nádherné, měli jsme spoustu krásných zážitků, užili jsme si spoustu legrace, odpočinuli si, a proto bychom si ho rádi příští rok zase zopakovali. Už se těšíme!

Zapsala: Mgr. Daniela Vaňková, žáci třídy I. B Praktické školy