Rolnička v Soběslavi
DMS

Sbírka na podporu chráněného bydlení.

 

Jak můžete dárcovskou SMS Rolničce zaslat? Textovou zprávu ve tvaru:

DMS (mezera) ROLNICKA nebo

DMS (mezera) ROK (mezera) ROLNICKA

pro roční podporu prosíme odešlete na telefonní číslo: 8 7777

(stojí 30 Kč, Rolnička obdrží 27 Kč).

Poskytovatelem služby je Fórum dárců www.darcovskasms.cz.

Historie

Rok 2010

Rok 2010 byl sedmnáctým rokem existence Rolničky. I k němu patří radosti a starosti každodenního provozu, ale i návštěvy kulturních i sportovních představení, jízdy do bazénu, společné výlety, přespávání v Rolničce, soutěže, zábava. Nechyběly ani oblíbené týdenní pobyty.

V tomto roce jsme registrovali čtvrtou sociální službu, k centru denních služeb pro děti a mladistvé, centru denních služeb pro dospělé a chráněnému bydlení přibyla služba osobní asistence. Na počátku února jsme zahájili projekt na podporu pracovní integrace mladých lidí s mentálním a kombinovaným postižením z Táborska, který poběží i příští rok. Chráněné bydlení je opět v plném počtu, ve dvou bytech bydlí nyní šest dospělých lidí. Chráněná dílna v průběhu roku pracovala na stálé produkci, ale i na inovacích výrobního programu. Zajímavou novinkou jsou třeba husitské suvenýry meče a pavézy, a nebo první krůčky sítotisku a tedy nová trička s originálním potiskem.

Uspořádali jsme tradiční akce - Jarní a Vánoční jarmark v Soběslavi, oslavu Dne dětí Rolničkování, veřejnou sbírku Rolničkové dny a adventní kampaň s prodejem vánočních výrobků ČCErolniČCE. Jednotlivé sbory ČCE nám opět v rámci této kampaně vyjádřily silnou podporu, za což jim ze srdce děkujeme. Výtěžek kampaně dosáhl 169 524 Kč a o více než 20 000 Kč překonal ročník předchozí. S obrazy z výtvarného kroužku a výrobky chráněné dílny jsme se za doprovodu Jaroslava Duška vypravili do pražského Divadla Kampa a v Táboře jsme uspořádali benefiční koncert Jiřího Stivína a manželů Havlových. Nově jsme si navíc vyzkoušeli dvě internetové aukce a s cílem poděkovat dobrovolníkům a všem pomáhajícím lidem jsme v září uspořádali společně s A.J.V.A. o.s. týdenní festival s názvem DOBRO VOL. Nechyběl ani pravidelný kulturní program v čajovně Rolnička. Nadále jsme vedli dobrovolnické projekty Rolničky a nově v soběslavské knihovně otevřeli i dobrovolnický klub nejen pro seniory, kteří mají chuť poznat a zkoušet něco nového.

S pomocí mnoha dárců jsme zakoupili nový žlutý mikrobus, který jsme oficiálně předali dětem 1. září jako dárek k novému školnímu roku.

V průběhu roku vystřídal dosavadního faráře soběslavského sboru Českobratrské církve evangelické nový farář pan Richard Dračka, který se do Soběslavi přestěhoval i se svou rodinou. I pan Dračka opět společně s místním sborem ČCE spolupracuje na akcích Rolničky, jako byl třeba druhý ročník Betlémského průvodu Soběslaví a dochází na biblické hodiny v Rolničce.

Víme, že nemůžeme kompletně obsáhnout rozmanitost všech dnů roku a popsat všechny zážitky, přinášíme tedy alespoň krátký průřez. Kdo by však o Rolničce chtěl vědět více, je zván nejen na naše webové stránky, akce pro veřejnost, ale i přímo k nám do Rolničky. Dveře Rolničky jsou pro zájemce otevřeny.

Rok 2009

Rok 2009 byl šestnáctým rokem existence Rolničky. V průběhu celého roku jsme, vedle zajišťování a vylepšování každodenního provozu, navštívili řadu kulturních i sportovních představení, jezdili do bazénu, podnikali výlety, přespávali v Rolničce, soutěžili, bavili se, zkrátka dobře jsme se měli.

Nechyběly ani oblíbené týdenní pobyty, mladší děti se vypravily na cestu kolem světa do Lenory, starší děti a dospělí pak na šumavskou Kvildu.

I v tomto roce jsme uspořádali řadu osvědčených akcí pro veřejnost - Jarní a Vánoční jarmark v Soběslavi, Rolničkování aneb oslavu Dne dětí, veřejnou sbírku Rolničkové dny a adventní kampaň s prodejem vánočních výrobků ČCErolniČCE. S obrazy z výtvarného kroužku a výrobky chráněné dílny jsme se za doprovodu Jaroslava Duška vypravili do pražského Divadla Čertovka a v Táboře jsme uspořádali benefiční koncert Michala Hrůzy s Kapelou Hrůzy. Vyzkoušeli jsme však i novinky. Velký ohlas zaznamenala sbírka neplatných Slovenských korun, nebo multikulturní festival RolničkaFest v Čajovně – kavárně Rolnička, kterým jsme zároveň otevřeli nové prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Neméně významnou událostí roku byl přesun chráněného bydlení do běžné zástavby, první svého druhu na soběslavsku. Šest dospělých lidí s postižením, dosavadní obyvatelé bytu v domě pro dospělé klienty, se nyní rozdělilo do dvou bytů v běžné zástavbě. V přízemním bytě svůj domov nalezly tři ženy, ve stejném domě Rolnička dlouhodobě pronajala druhý byt, kde dnes žijí dva muži a jedna žena. Asistenční podpora je pro oba byty zajištěna z přízemního bytu. Tito lidé se tak opět o krůček blíže posunuli k životu zdravé populace. Uvolněné prostory chráněného bydlení v domě pro dospělé klienty dlouho nezahálely. S neskrývaným nadšením se sem přestěhovali klienti centra denních služeb pro dospělé, velmi rychle se zabydleli a kromě větší místnosti pro skupinovou práci tak získali i několik samostatných místností pro individuální terapie.

V tomto roce jsme usilovali o dofinancování nového chráněného bydlení, což se s pomocí řady partnerů podařilo a o pořízení nového mikrobusu. Druhý úkol si sebou neseme do roku 2010 a pevně věříme, že v roce 2010 již budeme moci mikrobus zakoupit.

Mateřská škola, základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Rolnička Soběslav

Pro speciální školy byl rok 2009 patnáctým rokem existence, školní rok byl slavnostně zahájen v kostele Československé církve evangelické za účasti všech žáků školy a  pedagogů. Navíc jsme v září otevřeli novou třídu mateřské školy pro děti bez zdravotního postižení.

V říjnu jsme zvolili jsme novou školskou radu, která bude pracovat ve složení: Mgr. Karel Novák – zástupce zřizovatele, předseda školské rady, Mgr. Daniela Klímová – zástupce pedagogů školy, Anna Holcová – zástupce rodičů.

Průběžně jsme pracovali na školním vzdělávacím programu pro základní školu speciální, podle kterého začneme pracovat od září 2010.

Nyní už se těšíme, jak v příštím roce rozšíříme kapacitu praktické školy o další třídu a ve spolupráci se střediskem Diakonie ČCE zajistíme osobní asistenty do tříd, kde jsou vzděláváni žáci s těžkým tělesným postižením.

 

Rok 2008

Rok 2008 byl patnáctým rokem existence Rolničky. Proto výjimečnou událostí tohoto roku byly zářijové narozeninové oslavy „Vivat Rolnička!“. Slavili jsme v Soběslavi i Táboře a připravili pestrý program pro malé i velké. U této události nechyběl ani herec pan Jaroslav Dušek, kterého jsme při této příležitosti v historii jako prvního dekorovali řádem Zlaté Rolničky a doživotně tak získal titul Přítel Rolničky. Druhou oceněnou se v tomto roce za dlouholetou podporu stala Jolana Dvořáková, rozená Trešlová, ze Soběslavi.

 

Další významnou událostí bylo zakoupení nového bytu v běžné zástavbě Soběslavi v Bezděkově ulici a zahájení jeho rekonstrukce.

Třetí novinkou je, že koncem roku jsme po vzájemné domluvě se zástupci sdružení „I MY“ převzali dobrovolnictví přímo do organizační struktury Rolničky a zároveň jeden z dlouhodobých projektů akreditovali u Ministerstva vnitra ČR.

K 31.12.2008 bylo ve středisku Rolnička zaměstnáno 31 zaměstnanců, z toho 16 v přímé péči na různé pracovní úvazky. K tomu bylo v Rolničce dále zaměstnáno 20 zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Služeb Rolničky využívalo více než 60 dětí a dospělých. V roce 2008 pomáhalo Rolničce dohromady 241 dobrovolníků.
 Náklady na provoz střediska činily 12 056 250,60 Kč, výnosy 12 535 652,88 Kč. Hospodářský výsledek je tak 479 402,28 Kč.

Kromě uvedených událostí samozřejmě i tento patnáctý rok probíhal běžný provoz střediska. K tomu jsme v průběhu celého roku společně, i v rámci menších skupin, navštívili řadu kulturních i sportovních představení, jezdili do bazénu, podnikli nesčetné množství výletů, užili si rekondiční pobyty, přespávali v Rolničce, soutěžili, zkrátka, dobře jsme se měli. V níže uvedeném kalendáriu uvádíme přehled hlavních společných témat a dále aktivit z jednotlivých hlavních služeb.

 

Společné aktivity

Leden  - V dobročinné aukci Chytej.cz jsme získali za fotografie kapitálních úlovků 16 358 Kč, při předání natočili rybáři „minifilm“ o Rolničce.

Únor  - Během zápisu do škol byl ve středisku den otevřených dveří.

Březen  - Proběhl Jarní jarmark spolu s programem „I MY“ Zkusme to spolu. Jaké máme v chráněné dílně „Zlaté české ručičky“ a jak umíme krásně malovat jsme předvedli na výstavě výrobků a obrazů v Městské knihovně Tábor.

Duben  - 7.ročník Rolničkového dne vyrazilo do ulic čtyř Jihočeských měst 170 dobrovolníků, benefičním prodejem rolniček získali 124 637 Kč.

Květen  - Rolničkování, tradiční oslava Dne dětí, přilákalo na soběslavskou plovárnu 741 platících návštěvníků.

Červen  - Na zážitkovou exkurzi k nám zavítali studenti Gymnázia Soběslav. Provedli jsme je Rolničkou a na závěr porazili v basketbalovém utkání 32:28.

Červenec  - Rozloučili jsme se s německými dobrovolnicemi Judith a Julií, přejeme jim hodně štěstí.

Srpen  - Zakoupili jsme byt 4+1 v běžné zástavbě Soběslavi, svůj domov zde naleznou 3 lidé s postižením. Zavítala k nám Česká televize a natočila o bydlení reportáž.

Září  - „Vivat Rolnička!“ - oslavili jsme 15 let založení Rolničky. Přivítali jsme nové dobrovolnice Annu z Maďarska a Zeyno z Turecka.

Říjen  - Dva z obrázků z kroužku arteterapie zařadila společnost Abalon s.r.o. do produktové řady Grant Adam, Veselý kapřík s Andělem se stali novoročenkami pro rok 2009. Pod Rolničku přechází dobrovolnický projekt „I MY“ a nově je akreditován dle zákona o dobrovolnické službě.

Listopad  - S obrazy z arteterapie jsme se vydali do Prahy, během prodejní vernisáže „Jaroslav Dušek a Tramtárie v nás“ jsme prodali 32 obrazů za 43 600 Kč.

Prosinec  - S vyprávěním o paralympiádě v Číně přijela úspěšná sportovkyně Jana Fesslová. Uspořádali jsme Vánoční jarmark v Soběslavi, který přijela natáčet Česká televize.
 

Kalendárium z jednotlivých služeb

Centrum denních služeb pro děti a mladistvé

Starší děti absolvovaly netradiční pobyt v přírodě pod velením vojáka, několikrát přespaly společně v Rolničce a užily si třeba pobyt ve Střížovicích.

Nejmenší děti v létě nalezly poklad, vysadily nové stromky na Svákově a dvakrát přespaly v Rolničce. Vzpomínky patří i rekondičnímu pobytu v Lutové ve stylu pravěku.

S nadšením a chutí jsme pracovali na plánování a naplňování standardů kvality sociálních služeb.

Rozloučili jsme se s dosavadní caniterapeutkou Eliškou a psy Bárou a Arankou a hned od září přivítali novou canisterapeutku Radku se psem Hagirem. Canisterapie v Rolničce tak pokračuje dále.
 

Centrum denních služeb pro dospělé

4 zaměstnanci se na podzim zúčastnili kurzu Pracovník sociální péče se zaměřením na základní výchovnou činnost.

Proběhl seriál kurzů od mistrů malby, drátování, paspartování a kurz výroby škrobového papíru a krabiček určený pro klienty centra denních služeb a zaměstnance chráněné dílny.

V červenci jsme si užili krásný týdenní pobyt ve Slavonicích, rádi vzpomínáme na výlet do Českých Budějovic na interaktivní Expozici ORBIS PICTUS.

V září k nám přestoupili tři klienti z Centra denních služeb pro děti a mladistvé.

 

Chráněné bydlení

V lednu přibyl nový obyvatel bytu.

Podnikli jsme historicky první výlet za hranice ČR do rakouského Friestadtu a další výlety třeba do romantické Třeboně, na Kvildu, na zámek Kratochvíle a Blatná, na výlov rybníka Rožmberk, ale i do kina nebo na dobrůtky do cukrárny.

Započali jsme s rekonstrukcí nového chráněného bytu v běžné zástavbě Soběslavi, který Rolnička v létě zakoupila.
 

Chráněná dílna

Rozvíjeli jsme spolupráci s firmami, vyráběli dárky na zakázku – např. upomínkové předměty pro zaměstnance firem či obchodní partnery.

Malovali jsme obklady do dvou koupelen mateřské školy v Táboře.

Stali jsme se dodavateli internetového obchodu, který provozuje PROUTEK.CZ.

Zdokonalili jsme systém kódování výrobků, který nám usnadňuje prodej a naším zákazníkům nákup.

 

Čajovna – kavárna Rolnička

Zahájen program pracovní rehabilitace.

Prvně otevřeno venkovní posezení na zahradě u čajovny.

Zakoupení dataprojektoru, který obohatil doprovodný program čajovny o promítání.

Navázání spolupráce s pořadateli Mezinárodního festivalu animovaných filmů ANIfest a rozšíření doprovodného programu čajovny o řadu krásných setkávání cestovatelského rázu, výstavy a vernisáže, projekce dokumentů a filmů.

 

Mateřská škola, základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Rolnička Soběslav

K 31. 12. 2008 navštěvovalo školy 41 dětí a žáků s mentálním a kombinovaným postižením - mateřská škola speciální 6  dětí,  přípravný stupeň základní školy speciální 2  děti,  základní škola speciální 21  žáků,  praktická škola jednoletá 7  žáků.

V roce 2008 škola opět získala mimořádnou investiční  dotaci ve výši 208 000 Kč na nákup zvedacího a přepravního systému Roomer pro imobilní žáky, které bylo nainstalováno do místnosti sloužící k odpočinkové a zájmové činnosti.

K 31. 12. 2008  pracovalo ve škole 18 zaměstnanců z toho 15 pedagogických, z nichž 80 % splňovalo speciálně pedagogickou kvalifikaci nebo pokračovalo ve studiu.

V každé ze šesti tříd pracuje třídní učitel společně s druhým pedagogickým pracovníkem, učitelem nebo vychovatelem. V loňském roce se podařilo získat v rámci rozvojového programu MŠMT ČR finanční prostředky na mzdu 3 asistentů pedagoga, kteří pracují v jednotlivých třídách, kde jsou zařazeni  žáci s nejvyšší mírou podpůrných opatření.

 

Rok 2007

Hlavní události roku 2007

Správní rada a dozorčí rada:

S platností od 1.1.2007 byla po 13ti letech nahrazena činnost představenstva novým statutárním orgánem - správní a dozorčí radou. Pro tuto změnu se rozhodlo představenstvo Diakonie ČCE s platností pro všechna střediska Diakonie.

Dofinancování rekonstrukce Domu pro dospělé klienty:

Rekonstrukce domu byla zahájena v roce 2000 s cílem vybudovat zde chráněnou dílnu, chráněné bydlení a čajovnu – kavárnu jako prostor pro integraci. Od roku 2005 je dům plně v provozu. Celkové náklady na rekonstrukci činily přesně 17 125 545 Kč. Částka byla shromážděna a tak ke konci roku bylo možné sbírku uzavřít a otevřít nový sbírkový účel, kterým je zakoupení nového mikrobusu, zajištění jeho provozu a následných služeb v Rolničce.

Strategický plán:

V roce 2007 jsme navázali na předchozí strategické plánování a výsledkem několikaměsíční práce správní rady byl Strategický plán pro období let 2008 až 2011.

Spolupráce:

I v průběhu roku 2007 podporovalo Rolničku řada partnerů jak finančními tak věcnými dary. Za jejich spolupráci patří od Rolničky velké poděkování.

Akce pro veřejnost:

V průběhu roku Rolnička zrealizovala několik benefičních i zábavných akcí pro veřejnost, jarmarky, Rolničkování (oslava Dne dětí), kampaň ČCErolniČCE, veřejnou sbírku Rolničkový den, benefiční divadelní představení v divadle Tábor. Došlo také k významné aktualizaci webových stránek.

Rolnička v číslech:

V roce 2007 využívalo služeb Rolničky celkem 63 klientů, z toho bylo 18 dívek, 23 chlapců, 11 žen a 11 mužů.

Chráněná dílna zaměstnávala 19 zaměstnanců s postižením, 5 z nich bylo zároveň uživateli chráněného bydlení a 15 využívalo služeb centra denních služeb pro dospělé klienty.

Zaměstnanců bylo roku 2007 ve středisku 36 na různé pracovní úvazky. K 31. 12. 2007 činil průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců 33,61.

V roce 2007 pomáhalo Rolničce celkem 302 dobrovolníků, kteří dohromady odpracovali 2149 dobrovolnických hodin.

Hospodaření

Náklady na provoz střediska činily v roce částku 10 971 961 Kč, výnosy ve stejném roce byly 11 318 084 Kč, hospodářský výsledek za rok 2007 tak byl 346 123 Kč. Financování Rolničky bylo opět vícezdrojové (dotace, granty z ČR i EU, firemní a individuální dárcovství, veřejná sbírka, benefiční akce, tržby za prodej výrobků a příspěvky klientů).

 

Mateřská škola, základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Rolnička Soběslav

Hlavní události roku 2007

V roce 2007 jsme již druhým rokem nabízeli žákům po ukončení školní docházky do základní školy speciální možnost pokračovat ve středním vzdělávání v praktické škole, která je zaměřená na profesní přípravu žáků. Prvním úspěšným absolventem praktické školy, který získal uplatnění na chráněném pracovišti střediska, se v loňském roce stal Vítek T. S jeho milou obsluhou se můžete setkat v Čajovně - kavárně Rolnička.

V roce 2007 škola získala mimořádnou investiční dotaci ve výši 256 000 Kč na nákup zvedacího zařízení pro imobilní žáky, které bylo nainstalováno do nově zrekonstruované koupelny a WC. V průběhu letních prázdnin byly vymalovány téměř všechny školní třídy. V roce 2007 navštívila školu česká školní inspekce, která se zaměřila na hospodaření s finančními prostředky. V žádné ze sledovaných oblastí nedošlo k porušení rozpočtové kázně nebo neoprávněnému využití finančních prostředků. Provoz škol je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Škola v číslech:

K 31. 12. 2007 navštěvovalo školy 39 dětí a žáků s mentálním a kombinovaným postižením (mateřská škola speciální 7 dětí, přípravný stupeň základní školy speciální 4 děti, základní škola speciální 20 žáků, praktická škola jednoletá 8 žáků). Během roku 2007 pracovalo ve školách 21 zaměstnanců. K 31. 12. 2007 zde pracovalo 19 zaměstnanců a jedna pracovnice byla na mateřské dovolené.

Hospodaření:

Náklady 5 669 283,40 Kč, výnosy 5 648 766,04Kč, hospodářský výsledek – 20 517,36Kč.
 

Rok 2006

Lednem 2006 zahájila chráněná dílna druhý rok své působnosti v novém Domě pro dospělé klienty a už ví, kde mají co najít. Jinak se, kromě toho, že mrzlo, až praštělo, a přes závěje sněhu nebylo téměř vidět, v Rolničce v zimních měsících nic mimořádného nedělo.

1.dubna 2006 jsme chtěli ukončit zimní spánek uspořádáním jarního jarmarku, ale postavila se nám do cesty velká voda. Jinak klidné řeky Lužnice zaplavily vše, co jim přišlo do cesty. A nám přišlo tak trochu netaktní bezstarostně si vítat jaro na soběslavském náměstí, když někteří naši spoluobčané vylévali z obýváků vodu.

18. května 2006 dokázalo 176 dobrovolníků s 88 kasičkami během 5. ročníku veřejné sbírky Rolničkový den  prodat v ulicích 4 jihočeských měst 7.000 rolniček a získat tím na rekonstrukci Domu pro dospělé klienty 141.877,- Kč. Pořádáním všech pěti ročníků této veřejné sbírky jsme na výše zmíněný účel již získali  853 tisíc Kč.

Tentokrát k nám bylo počasí milostivé a my jsme v pátek 2. června přivítali na soběslavské plovárně více než 700 dětských i dospělých návštěvníků naší tradiční oslavy ke Dni dětí „Rolničkování“ . Soutěžilo se, malovalo na obličeje, jedlo, koukalo a zkoušelo různé činnosti a to od šesté hodiny večerní do půl deváté. O něco později vyrazil na cestu dlouhatánský lampiónový průvod, který na dlouhou dobu zastavil dopravu na silnici E55 a jehož cílem bylo soběslavské náměstí. Tam bylo Rolničkování ukončeno záplavou barevných jisker ohňostroje.

31. července – 4. srpna se konala 10. Letní slavnost  (týdenní tvůrčí dílna pro dospělé klienty), při které se sochalo.

4. září zahájilo školní docházku 42 žáků v rolničkových školách, přičemž 8 z nich bylo studenty nově otevřené praktické školy. Otevření praktické školy  bylo zásluhou ředitelky škol Mgr. Kamily Hnojnové, která o této novince napsala do 8. rolničkovského zpravodaje (červen 2006): „Co nového ve škole? Myslím, že mezi nejdůležitější události bude patřit zařazení praktické školy do rejstříku  škol a školských zařízení. Rolnička tedy má i střední školu, do které mohou být přijati žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole speciální (nový název pro dřívější pomocnou). V praktické škole  je možné  studovat jeden rok, v ojedinělých případech i dva roky. Žáci zde pokračují ve upevňování a prohlubování učiva z pomocné školy a zároveň se připravují na budoucí práci v chráněných dílnách, ve kterých probíhají i vlastní praktická cvičení. Ti žáci, kteří ani po absolvování praktické školy nebudou moci pracovat v chráněných dílnách si zde budou osvojovat základní dovednosti, návyky a pracovní postupy potřebné v každodenním životě. Kapacita naší praktické školy je 8 žáků a v příštím školním roce by zde mělo studovat 5 absolventů naší školy.“

V září byly Leonnie a Hanna vystřídány hned trojicí německých dobrovolnic Viviane Horst, Magdalena Köppl  a Jennifer Miller,  rovněž přijeli na jeden rok do Rolničky, aby zde každý den  za stravu a střechu nad hlavou pomáhaly v běžném provozu v přímém kontaktu s klienty a zároveň se potýkaly s nástrahami nelehkého českého jazyka. Viviane sice po 3 měsících odjela z vážných rodinných důvodů domů, ale ani její pomoc nelze považovat za bezvýznamnou. I jejich přítomnost nám zprostředkovalo občanské sdružení Servitus. Přítomnost dobrovolnic v organizaci byla financována z programu Evropského společenství „Mládež“.

1.října byla zahájena realizace projektu „Zvýšení pracovní integrace lidí s mentálním a kombinovaným postižením“, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Díky tomuto grantu byl finančně zajištěn další rok a půl provozu Čajovny – kavárny Rolnička. A 26. října tomu byl právě rok, co byla otevřena Čajovna – kavárna Rolnička jako zácvikové pracoviště pro 10 lidí s postižením. O rok později v ní vznikla 4 chráněná pracovní místa (obsazena byla 3).

Uspořádali jsme 5. ročník adventní benefiční kampaně ČCErolniČCE, do níž se zapojilo 84 farních sborů ČCE, 33 jednotlivců a 8 dalších organizací a ti všichni dohromady si zakoupili zboží v celkové hodnotě 141.110,- Kč. Čistým ziskem, který bude v roce 2007 započítán jako příjem na rekonstrukci Domu pro dospělé klienty, je 77.457,- Kč.

16. prosince jsme všechny pozvali na 8. ročník Vánočního rolničkovského jarmarku .

Kromě výše zmíněných událostí jsme se po celý rok 2006 poctivě připravovali na platnost nového zákona o sociálních službách a na s ním související zavádění standardů kvality sociálních služeb do provozu střediska. To, zda se nám to podařilo, nechť posoudí sami uživatelé našich služeb.

A nakonec několik obvyklých čísel: Během roku 2006 poskytovalo středisko své služby celkem 62 dětským i dospělým klientům, z čehož 41 bylo zároveň žáky našich speciálních škol. Ve středisku pracovalo 21 zaměstnanců poskytujících služby v rámci centra denních služeb, chráněného bydlení či chráněné dílny. V chráněné dílně bylo zaměstnáno 16 zaměstnanců se zdravotním postižením a 4 lidé s postižením pracovali  na chráněných pracovních místech. Školy zaměstnávaly 16 pracovníků.

V roce 2005 dosáhly provozní náklady výše 10.931 tisíc Kč a provozní výnosy 10.941 tisíc Kč (hospodářským výsledkem byl tedy zisk 10 tisíc Kč). Náklady i výnosy škol shodně činily 5.266 tisíc Kč.

 

Rok 2005

Rolnička je organizace plná živých (někdy až přespříliš) dospělých a dětí, takže se v ní něco děje každý den. Drobné radosti, smutky, úspěchy i zklamání jsou zde na denním pořádku. I v roce 2005 jsme však zažili několik událostí, které se vymykaly běžnému provozu. Některé tyto události jsme si užili jenom my, na některé jsme pozvali i veřejnost.

V chronologickém pořadí jsme v roce 2005 zažili toto:

19. března jste nás mohli potkat na soběslavském rynku okolo kašny, kde jsme pořádali již tradiční Jarní jarmark . I když nám příliš nepřálo počasí, nedali jsme se odradit. Nejrozmanitější výrobky nabízela nejen Rolnička, ale i naši přátelé z občanského sdružení Proutek z Plasné a táborského Fokusu. Šikovnost svých prstů si mohly především děti ověřit u stánku občanského sdružení „I MY“, které pro ně společně s dobrovolníky připravilo možnost vyrobit si figurku z těsta, pilin či papíru, ozdobit si vajíčko nebo uplést pomlázku. Nejen malé děti pobavilo loutkové představení „Locika“, které na jarmarku sehráli naši kamarádi Jan Růžička a Radek Žák.

Na Apríla (tj. 1. dubna) pozvala Rolnička a Limonádový Joe všechny pistolníky, šantánové tanečnice, honáky dobytka, ochránce zákona  a ctihodné občany do nefalšovaného saloonu Divokého západu do Kulturního domu města Soběslavi, kde se konal Rolničkový country bál . Nechybělo předtančení (přepadení), pěvecké vystoupení Rolničky (Babička Mary), výuka tanců (velký sál byl tanečníkům malý), soutěžení pro děti (chytit lotra do lasa je pro kovboje sedícího v sedle bujného oře úkol přetěžký ač kůň i zloduch ze dřeva jsou) a veselá dražba (aukční katalog o dvou položkách nabízel cukrářský výtvor v podobě houslí a fire-slivovici alias „Cloumáka“). Nástrahami večera přítomné provázeli (a další nástrahy sami vytvářeli) přátele Rolničky Martin Čech a Libor Macák, a kdo chtěl, mohl se nechat inspirovat či jenom pobavit ukázkami filmu Limonádový Joe.

V roce 2005 uspořádala Rolnička již čtvrtý ročník veřejné sbírky „Rolničkový den 2005“ . Sbírka se konala, stejně jako v minulých letech, ve čtyřech jihočeských městech - Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře a Soběslavi. Tentokrát jste dvojice studentů nabízející ke koupi dvě záložky za 20 Kč mohli potkat v ulicích těchto měst 28. 4. 2005. Celkový výtěžek akce byl 83 tisíc Kč a byl celý použit na dofinancování rekonstrukce Domu pro dospělé klienty. Náklady na pořádání sbírky byly zcela hrazeny z grantových prostředků programu PHARE Evropské unie.

Další benefiční akce, kterou jsme se snažili získat prostředky pro dofinancování rekonstrukce Domu pro dospělé klienty, byla benefiční aukce, na jejímž pořádání jsme se podíleli společně s Aukční Síní Procházka TransArs a občanským sdružením Koník. Tato benefiční aukce se konala jako součást jedné z pravidelných aukcí výše zmíněné aukční síně a podpořila ji Nadace Divoké husy, která přislíbila zdvojnásobit výtěžek celé akce. Rolnička při ní nabídla k prodeji jak díla profesionálních výtvarníků, tak obrázky svých dětských a dospělých klientů. A nutno podotknouti, že zájem o dílka našich klientů rozhodně nebyl menší než o díla renomovaných výtvarníků. Během konání aukce bylo možné přispět i zasláním dárcovské SMS, jejíž výtěžek byl rovněž zdvojnásoben Nadací Divoké husy. Celkový zisk po zdvojnásobení ve prospěch Rolničky činil 48 tisíc Kč.

Na počátku května (přesněji 4. května) roku 2005 bylo v Rolničce zahájeno poskytování nové služby – chráněného bydlení. Čtyři ženy a dva muži s mentálním a kombinovaným postižením zahájili tohoto dne etapu svého samostatného bydlení za opravdu jen nezbytně nutné pomoci asistenta. A vedli si dobře.

Za jedenáct let existence Rolničky se akce zvaná „Rolničkování - oslava ke Dni dětí“ stala již opravdu tradicí. Sešli jsme se na soběslavské plovárně a to ve vskutku hojném počtu 750 lidí. A v tom frmolu se soutěžilo, hrálo divadlo, pilo, jedlo, hasilo, vyrábělo, střílelo, líčilo a česalo. Stmíváni se přítomní pokusili přemoci rozsvícením spousty barevných lampionů a v půl desáté večer skončilo Rolničkování ohňostrojem na náměstí.

Během třech červencových dnů (11. – 13. 7.) se do Rolničky doslova jak kobylky vrhlo 44 zahraničních dobrovolníků, kteří tu s obdivuhodnou rychlostí stačili vymalovat kuchyň, umýt okna v budově v Mrázkově ulici i v „Domě pro dospělé klienty“, vykopat kořeny na zahradě, natřít židličky, upravit zahradu a ještě vypadali, že si to náramně užívají. Za tuto pomoc jim patří náš dík.

Bývá naším zvykem pozvat na akci zvanou „Letní slavnost – tvůrčí týdenní dílna“ naše kamarády z Děčína a Skalice u Litoměřic. V  roce 2005 to bohužel organizačně nevyšlo, ale na druhou stranu to bylo poprvé, co jsme tvůrčí týden mohli strávit v prostorách „Domu pro dospělé klienty“. A celý týden jsme poctivě pracovali na vybavení čajovny-kavárny: dělala se keramika, vitrážová světla, potahovali jsme sedačku, šili polštáře, záclony, kapsář… A protože moc práce škodí, tak jsem si také uspořádali Olympiádu, povozili se v letadlu po letištní ploše a zasoutěžili v „Chcete být stovkařem?“. A tím „my“ myslíme dospělé klienty našeho střediska.

Dobrovolníci jsou vzácní lidé. Zkuste najít někoho, kdo vám jen tak věnuje byť i jen trochu svého volného času. A Rolnička měla to štěstí, že do ní v polovině září přijely dvě dívky z Německa, které se rozhodly za stravu a střechu nad hlavou pracovat pro nás celý rok. Leonie Shiffaver a Hanna Lindensfelser  se tedy střídají v práci v centru denních služeb, speciálních školách i chráněných dílnách a navíc se statečně perou s nástrahami českého jazyka. Pobyt dobrovolnic nám zprostředkovala ekumenická nevládní organizace pro dobrovolníky Servitus. Jí i oběma dívkám budiž dán náš dík.

Ve středu 26. října jsme za účasti zástupců Města Soběslav, tisku, rodičů, zaměstnanců i klientů našeho střediska slavnostně otevřeli Čajovnu – kavárnu Rolnička, která sídlí v „Domě pro dospělé klienty“ v Bezděkově ulici. Vy jste tam snad ještě nebyli?

Dofinancování rekonstrukce „Domu pro dospělé klienty“ je v Rolničce velkým tématem. Proto děláme, co můžeme, abychom ho vyřešili. I čtvrtý ročník benefiční kampaně „ČCErolniČCE“, která je zaměřena především na členy sborů Českobratrské církve evangelické, jsme tedy uspořádali s cílem získat další finanční prostředky na tento projekt. Prodejem vánočních přání, jmenovek na dárky, kalendářů, svíček, balících papírů a pohledů se nám v tomto roce podařilo získat přes 155 tisíc Kč, čistým ziskem kampaně, který bude v roce 2006 použit na dofinancování rekonstrukce DDK je 105 tisíc Kč.

Víte, co se děje, když je u kašny na soběslavském náměstí větší množství lidí, stánků se všemi možnými výrobky, pamlsky a nápoji převážně teplými a alkoholickými, zpívají se koledy a k tomu je většinou pořádná zima? Rolnička pořádá Vánoční jarmark . V roce 2005 se tak stalo v sobotu 10. 12. dopoledne.

Po mnoho let se v evangelickém soběslavském kostele hraje na Štědrý den odpoledne dětská vánoční hra . Po mnoho let ji vždy napsal a po té společně s dětmi z farního sboru a klienty Rolničky secvičoval Zdeněk Šorm. Ten se ale v létě 2005 odstěhoval s celou rodinou na Vysočinu a tak se této funkce statečně zhostil Vojta Máca a i on zachoval tu hezkou tradici, že se hry účastní i herci s postižením z řad rolničkovských klientů. Hra se jmenovala „Vánoce v hospodě“ a hrála se v kostele od 14.00 hod 24.12.2005.

A finální čísla: Během roku 2005 poskytovalo středisko své služby celkem 69 dětským i dospělým klientům, z čehož 47 bylo zároveň žáky našich speciálních škol. Ve středisku pracovalo 28 zaměstnanců poskytujících služby v rámci centra denních služeb, chráněného bydlení či chráněné dílny. V chráněné dílně bylo zaměstnáno 18 zaměstnanců se zdravotním postižením. Školy zaměstnávaly 14 pracovníků.

V roce 2005 dosáhly provozní náklady výše 8.586 tisíc Kč a provozní výnosy 8.621 tisíc Kč (hospodářským výsledkem byl tedy zisk 35 tisíc Kč). Náklady i výnosy škol shodně činily 4.114 tisíc Kč.
  

Rok 2004

Těžko se dá říci, zda rok 2004 byl lepší či horší než ty ostatní, rozhodně však nebyl chudý na události, radosti, smutky, úspěchy, nezdary, předpokládaná i neuvěřitelná setkání…

Pro velký úspěch či snad jen proto, že se nám to prostě zdál být dobrý nápad, rozhodli jsme se i v tomto roce zopakovat Velikonoční jarmark. Konal se na konci března na soběslavském náměstí. Kdo nepřišel, o moc přišel. Ale není třeba zoufat, další možnost máte zase v roce 2005.

Kdesi jsme se dočetli, že ples, neboli bál, je stará společenská událost s tanci, ke které hosté jsou zvláště zváni, proto i my jsme se rozhodli pozvat naše přátele, rodiny, známé a vůbec všechny na dubnový Rolničkový ples, který se nesl v duchu 30. let 20. století, tedy v rytmu swingu. Hudební doprovod obstarala táborská skupina Swing band a svým vtipem přítomné po celý večer udivovali pánové Martin Čech a Libor Macák jako jeho průvodci.

O Rolničkování  – oslavě ke Dni dětí, se asi už více napsat nedá. Tak snad jen pro představu – v roce 2004 přišlo na soběslavskou plovárnu 675 platících návštěvníků. Kdo by byl řekl, že se tam všichni vejdou, že?

První týden v srpnu přepadli Rolničku Maorové a ovládli celou Letní slavnost, na kterou kromě dospělých klientů Rolničky přijeli i naši kamarádi z ÚSP Skalice u Litoměřic. A co to této události říká její očitá svědkyně Martina Baloghová: „Tak jako každý rok, nějaké zvláštní letní zaklínadlo zařídilo, že celý týden konání slavnosti krásně bylo a dobře se vedlo. To ostatní zařídili lidiškové – Maorové. Celé slavnostnění bylo totiž pošoupnutý na Nový Zéland a bylo to pěkný a pracovalo se rádo. Muži kovali ozdoby a hřeby, křehké dívky vyráběly vitrážové šperky. Ženy a děti hnětly a zdobily keramiku. Teď s podzimem tak trochu smutně můžem říct – léto budiž pochváleno…“

A aby toho v létě nebylo málo, přijeli i v tomto roce zahraniční dobrovolníci  zprostředkováni nám mezinárodní dobrovolnickou agenturou IBO, aby nám pomohli pod vedením bratrů Růžičků dobudovat dětské hřiště na zahradě Rolničky. Bylo jich osm, přijeli z Holandska, Německa, Itálie a Austrálie, a jestliže jsme byli v minulém roce zpočátku vyděšeni z malého počtu mužů mezi nimi, tentokrát přijel jenom jeden Ital, který nemluvil anglicky. Veškeré obavy z jazykové bariéry se však rozplynuly v momentě, kdy vzal do rukou motorovou pilu. Výsledek je možné viděti na naší zahradě.

Velkou událostí, na kterou jsme se připravovali téměř celý rok, byly Oslavy deseti let Rolničky . Událost to byla velkolepá a během jednoho zářijového víkendu jsme toho stihli více než dost. Posuďte sami – vernisáž výstavy o Rolničce, slavnostní otevření stavby Domu pro dospělé klienty, zahradní slavnost, benefiční večer, na kterém vystoupil Jaroslav Dušek, Pjér la Šéz a Radůza, děkovné bohoslužby, den otevřených dveří…  Lidí přišlo nepočítaně a zážitků bylo mnoho.

Další příjemnou událostí byla Podzimní tancovačka, kterou pro zaměstnance a přátele Rolničky pořádalo v řípecké hospodě občanské sdružení „I MY“. A právě ten fakt, že to pro nás uspořádal někdo jiný, je na celé věci ten nejpříjemnější.

Adventní čas jsme si zpestřili uspořádáním tradičního Vánočního jarmarku. Takže – výrobky chráněných dílen i našich klientů a přátel, medovina, klobásky, koledy, utopenci, grog, dudáci, punč, zmrzlé nohy i ruce, přívětivé úsměvy a možnost přispět na dobrou věc (konkrétně na sbírku SOS Čečensko společnosti Člověk v tísni), a to vše v sobotních dopoledních hodinách na soběslavském náměstí.

Štědrý den bez Vánoční hry  v evangelickém kostele si většina z nás asi ani neumí představit. Tentokrát to byla hra Andělská pohádka na dobrou noc a její zvláštností bylo, že ji pro místního faráře jako narozeninový dárek napsala Lenka Dvořáková s Vojtou Mácou.

Tolik tedy o událostech mimořádných, ale ani běžný každodenní provoz střediska nebyl chud na neočekávané zážitky a převratné události. Během roku 2004 nás opustilo několik zaměstnanců a naopak jich několik přibylo. Dlouholetou vedoucí chráněných dílen Janu Hořejšovou vystřídala Bára Růžičková. Novým fyzioterapeutem se stal Vlasta Panský. Na postu ekonomky střediska vystřídala Ivu Tichou Marcela Vejdová. Místo Veroniky Čupové začala v keramické dílně pracovat Aneta Strouhalová. Ze školy odešla Lada Haplová a naopak přišly Helena Koubová a Jana Šindelářová. A konečně, i když samozřejmě ne na posledním místě, se našim zaměstnancem stal i Josef Křivánek, který tak vytrvale pracoval v Rolničce jako dobrovolník, až jsme ho prostě zaměstnali.

Formální změnou bylo to, že Speciální školy se staly samostatným právním subjektem s odděleným hospodářením, i když jejich provoz i nadále zůstává pevně spjat s provozem střediska, a také to, že novým ředitelem Rolničky byl jmenován Mgr. Karel Novák, který do té doby zastával funkci zastupujícího ředitele místo Ruth Šormové.

Díky podpoře veřejné sbírky Pomozte dětem jsme mohli nejen pro své zaměstnance a rodiče našich klientů uspořádat dva víkendové semináře na téma péče o autistické děti.

Během roku jsme také rozšířili službu svozu do střediska o další trasu směrem na Veselí nad Lužnicí, s tím, že stávající trasu na Borotín pro nás začala jezdit táborská organizace SOANZ.

Snad největší událostí pro nás bylo dokončení rekonstrukce Domu pro dospělé klienty. Od vzniku myšlenky rozšířit stávající chráněné dílny střediska a zahájit službu chráněného bydlení uplynulo již 7 let. A najednou je to tady – dům je dokončen a otevřen. Tomu však ještě předcházelo uzavření dodatkové smlouvy se stavební firmou Spilka - Říha o dokončení rekonstrukce do 15. září 2004 a o snížení nákladů na rekonstrukci na 14,5 milionů Kč, pak slavnostní otevření stavby při Oslavách deseti let Rolničky a pak čtrnáctidenní listopadové stěhování dílen. 1. prosince zahájily chráněné dílny svůj každodenní provoz v nově zrekonstruovaném domě. A je jim tam dobře.

S předcházející informací úzce souvisí i naše fundraisingové aktivity, protože výtěžek většiny z nich byl určen právě na financování rekonstrukce DDK. I když je stavba dokončena, stále nám ještě zbývá uhradit část jejích nákladů.  Na tomto místě jenom zmíníme, že se nám podařilo získat grant od nadace Civilia, ukončili jsme kampaň Mohu a pomohu a hned na ni navázali kampaní Kruh přátel Rolničky, uspořádali jsme veřejnou sbírku Rolničkový den 2005 a benefiční akci ČCErolniČCE a ukončili jsme benefiční kampaň Rolnička do knížky a pak jsem ještě udělali spoustu jiných věcí. Dohromady se nám v roce 2004 podařilo na rekonstrukci DDK sehnat 2,638 milionů Kč.

A téměř celý tento rok fotograficky dokumentovala profesionální fotografka paní Markéta Luskačová , která pro nás připravila neuvěřitelné množství fotek na výstavu pořádanou u příležitostí Oslav deseti let Rolničky.

I protřelí rolničkoví harcovníci byli při jejich prohlíženi překvapeni tím, co všechno zajímavého se v Rolničce děje. A finální čísla: v roce 2004 pracovalo v Rolničce 40 zaměstnanců (tj. 31,8 plného pracovního úvazku), v chráněných dílnách pracovalo 14 lidí se změněnou právní schopností (tj. 6,1 plného pracovního úvazku) a Rolničku denně navštěvovalo 56 klientů.
  

Rok 2003

I rok 2003, stejně jako devět let předchozích, byl rokem drobných všedních radostí a starostí, velkých i malých změn, nenadálých zážitků a mimořádných prožitků.

Mezi ty tradičnější patřil Jarní rolničkový ples, který znovu moderoval náš kamarád Petr Vacek  (herec pražského divadla Studio Ypsilon). Jakkoli je Rolničkový ples akcí tradiční, pravidelné předtančení klientů střediska pod vedením Jany Pavienské  zůstane navždy zážitkem nevšedním, u slabších povah slzy dojetí vyvolávajícím. A co na to Jana Pavienská, která v roce 2003 zároveň vedla v Rolničce i každotýdenní taneční terapii s dětskými i dospělými klienty? Tak proč to vlastně dělá?:  „Od prvního okamžiku je pro mne spolupráce s lidmi s postižením nesmírně obohacující jak profesně, tak osobně. Věřím, že taneční terapie a společná práce je podobně jako pro mne přínosná i pro děti a dospělé z Rolničky. Klienti z Rolničky jsou jedinečné a šikovné osobnosti a mám radost, že se mohou se svými schopnostmi prezentovat i na veřejnosti. Prostředí v Rolničce je pro taneční terapii i nacvičování taneční choreografie velmi vstřícné v poskytovaní osobní asistence a otevřené všemu novému.“

Novou zkušeností pro nás bylo uspořádání Velikonočního jarmarku, se kterým nám pomáhalo občanské sdružení „I MY“. Zda se i tato akce stane tradicí, jak máme tak trochu ve zvyku, poznáte, když se na naše stránky podíváte v roce 2013 a velikonoční jarmark už zde bude popisován jako rutina nehodná delší zmínky. Zatím lze říci, že ten první jarmark byl příjemným zážitkem jak pro stranu pořádající, tak pro stranu přijímající, tedy veřejnost.

To, že jsme opět pořádali Rolničkování  –  tedy oslavu ku příležitostí Dne dětí – asi pravidelné čtenáře našich stránek stěží překvapí. Překvapením i pro nás bylo ovšem to, že jsme ji nemohli pořádat na tradičním místě - soběslavské plovárně, kterou při povodni v roce 2002 pořádně vyšplouchla jinak nevinně vyhlížející, okolo tekoucí řeka Lužnice. S laskavou nabídkou azylu pro naše dovádění přišlo soběslavské letiště, takže nakonec se hry, soutěže, běhání, výskání, jekot, hasiči, věštírna, mlsání, lampiónový průvod konaly, tak jak měly.

Letní slavnost  jsme dle slov pamětníků pořádali již posedmé. Tentokrát však nepřijeli pouze naši kamarádi z Jurty v Nebočadech, ale také klienti a zaměstnanci ÚSP Skalice u Litoměřic – parta nadmíru pracovitých a muzikálních lidiček. Takže jsme celý týden tvořili, vařili, odpočívali, tančili, zpívali a skotačili a to vše za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a organizační pomoci občanského sdružení „I MY“. Děkujeme.

Již podruhé jsme s nadšením přivítali zahraniční brigádníky  zprostředkované nám mezinárodní dobrovolnickou agenturou IBO . Přijeli z Belgie, Holandska a z Moravy, bylo jich 10 a z toho jenom dva muži. Tato skutečnost nás ze začátku trochu poděsila, protože jejich úkolem bylo postavit na zahradě Rolničky monumentálního draka – skluzavku, jehož výtvarný návrh pochází z dílny Zdeňka Šorma. Je pravda, že vztyčování mohutných kmenů, které tvoří základy kostry draka, mohlo občas nezasvěcenému divákovi připomínat snahu o rozpohybování obřích soch na Velikonočním ostrově Pavlem Pavlem. Ukázalo se však, že naše obavy z převahy zástupkyň něžného pohlaví byly zbytečně. Prostě se ukázalo, že ženský jsou mnohdy větší dříči než chlapi a že pánové mnohdy raději pomohou dobře míněnou radou než silou svých paží. Přesto, výkon, který tito mladí lidé v neuvěřitelných vedrech na přelomu července a srpna 2003 předvedli, je úctyhodný. Děkujeme.

A konečně Vánoční jarmark ! Co dodat? Spousta lidí, zmrzlé ruce, teplé nápoje, hodně zboží, nějací ti řemeslníci, něco dobrého k snědku, libě znějící vánoční koledy a trocha té snahy pomoci našim kamarádům z občanského sdružení Proutek dokončit podlahu v jimi budovaném chráněném bydlení. Nevěříte? Tak se přijďte příště podívat.

Že se 24. prosince 2003 ve dvě hodiny odpoledne hrála v místním kostele ČCE vánoční hra, které se naši klienti účastnili jako herci, je asi nad slunce jasné. Že se ta hra jmenovala Oslava narozenin , mohlo snad někomu uniknout. O čem že to bylo, Zdeňku Šorme (faráři místního sboru ČCE a tvůrče vánoční hry)?: „Ta letošní, tak jako každá vánoční hra, se snaží tlumočit poselství Vánoc, kterým je především „boží vtělení“. To znamená, že Bůh nezůstává jenom v říši krásných ideálů a skvělých myšlenek, ale skutečně s námi sdílí náš život. Tentokrát jsem se to pokusil ukázat na příběhu starého pana Hovorky, který se kvůli nevšímavosti svých dětí dostal právě na Štědrý den do nemocnice.“

V roce 2003 se také stalo toto: od září 2003 funguje při naší škole další třída – přípravný stupeň pomocné školy. Tato skupina vznikla z bývalých žáčků naší mateřské školy. Několik našich zaměstnanců se také zúčastnilo týdenní stáže v holandské organizaci `S Heeren Loo`.  A co ti to přineslo, Ireno Škodová?: „Setkání se zajímavými lidmi, seznámení se systémem péče o lidi s postižením v Holandsku a systémem jeho financování, návštěvu několika center poskytujících tuto péči, inspiraci pro mou práci v Rolničce a v neposlední řadě i setkání s dobrovolníci Will a rozhovory s ní až do ranních hodin. Také jsem si odnesla poznatek, že péče o lidi s mentálním postižením v Rolničce zdaleka nezaostává za péčí v jedné z nejrozvinutějších zemí EU v oblasti poskytování sociálních služeb.“ (Irena Škodová, třídní učitelka třídy C).

A jak jsme se snažili přiblížit se našemu cíli a dokončit rekonstrukci Domu pro dospělé klienty? Nu, nelenili jsme. Během roku 2003 jsme uspořádali, zahájili či dokončili tyto benefiční akce, kampaně a veřejné sbírky: benefiční kampaň Rolnička do knížky, Benefiční aukce výtvarných děl, kampaň Mohu a pomohu, veřejná sbírka Rolničkový den 2003, sbírka v rámci ČCE ČCErolniČCE. V roce 2003 jsme také opět uspěli v grantovém řízení vyhlášeném Nadací rozvoje občanské společnosti, která spravuje peníze evropského fondu PHARE. Tentokrát se nám podařilo uspět s projektem „Rozvoj fundraisingových aktivit Rolničky“. Mimo to jsme byli podpořeni nadací Divoké husy, z veřejné sbírky Pomozte dětem, kterou společně pořádá NROS a ČT, nadací Preciosa a nadací VIA. A také mnoha jinými lidmi a organizacemi.

No a nakonec trocha čísel: v roce 2003 poskytovala Rolnička své služby celkem 57 klientům, k 31. 12 navštěvovalo Rolničku pravidelně 50 klientů. O ně se pak v průběhu celého roku staralo celkem 37 zaměstnanců centra denních služeb, speciální školy, chráněných dílen, administrativních pracovníků, členů vedení a technického personálu (celkem se jednalo o 27 úplných pracovních úvazků). K tomu v Rolničce pracovalo 12 zaměstnanců se změněnou pracovní schopností v chráněných dílnách (celkem 6 plných pracovních úvazků). A také nám pomáhali dobrovolníci a naši přátelé a fandové.

V roce 2003 byly celkové příjmy střediska 12.102.000,- Kč a celkové náklady 12.047.000,- Kč. Hospodářský výsledek za tento rok tedy byl zisk ve výši 55 tisíc Kč.

 

Rok 2002

Rok 2002 se odehrál především ve znamení příprav několika benefičních akcí na podporu dokončení rekonstrukce "Domu pro dospělé klienty". Od března se získávání zdrojů (fundraisingu) a práci s veřejností (public relation) začaly věnovat dvě pracovnice Rolničky – Ruth Šormová jako koordinátorka FR a PR a Lída Borská jako asistentka.

Jarní Rolničkovský ples  se opět vrátil do opravených prostor kulturního domu Národ v Soběslavi. Svou účastí jej podpořili herci divadla Ypsilon pánové Jiří Lábus a Petr Vacek a herec divadla Vizita pan Jaroslav Dušek. Pořádáním plesu se nám podařilo získat více než 100.000 Kč určených na nákup oken do "Domu pro dospělé klienty". V této částce byl zahrnut podíl ze vstupného, dary od sponzorů plesu a výtěžek veřejné sbírky.

Pátek 31. května patřila soběslavská plovárna jako tradičně dětem, které se zde sešly na Rolničkování  – oslavu u příležitosti Dne dětí.

V červenci nám byly uděleny dva granty EU, díky nimž jsme získali téměř 4 miliony korun na stavbu "Domu pro dospělé klienty" a další finance na pořádání benefičních akcí na podporu tohoto projektu .

Na přelomu července a srpna se uskutečnila Letní slavnost, tentokrát na téma pravěk. Ve stejném čase přijelo do Rolničky 9 zahraničních dobrovolníků, kteří nám pomáhali s venkovním nátěrem stávající budovy střediska.

Na podzim jsme zahájily sbírkovou akci Rolničkové dny 2002. Sbírka byla pořádána vždy první týden v říjnu, listopadu a prosinci v několika městech táborského regionu. Celkový výtěžek sbírky byl 253.000 Kč a byl určen na dokončení rekonstrukce "Domu pro dospělé klienty".

Za stejným účelem jsem v adventním čase uspořádali sbírku v rámci Českobratrské církve evangelické nazvanou ČCErolniČCE . Jejím pořádáním jsme získali 100.000 Kč .

Na Štědrý den se opět naši klienti účastnili jako herci vánoční hry v evangelickém kostele, tentokrát s názvem "...aby nás nezahanbil osel, vůl a kráva" .

K 31. 12. 2002 navštěvovalo naše středisko 49 klientů a pracovalo v něm 33 zaměstnanců, z toho 4 na mateřské dovolené a dva pracovníci civilní služby.

 

Rok 2001

Rok 2001 byl pro Rolničku v mnoha ohledem rokem změn. Pokračovala rekonstrukce domu pro dospělé klienty, v březnu jsme z rukou ředitele České televize převzali šek na částku 1.958 tisíc Kč - výtěžek televizního adventního koncertu. Vzhledem k přestavbě soběslavského kulturního domu jsme místo jarního plesu jsme v květnu "Rolničkovskou tancovačku" – zábavu v Dráchově.

Dočkali jsme se i dlouho připraveného řešení prostorových problémů. Rolnička získala do dlouhodobého pronájmu od města Soběslav budovu bývalé ZŠ v Mrázkově ulici, a to za velmi výhodných podmínek. V období letních prázdnin byly provedeny nezbytné stavební úpravy, proběhlo velké stěhování a díky velkému nasazení zaměstnanců Rolničky a pomoci rodičů klientů bylo možné před zahájením nového školního roku upravit a vyzdobit i interiéry. Od září má tedy Rolnička nové sídlo.

Pořádání "letní slavnosti" se tentokrát ujalo občanské sdružení Jurta a zájemci z Rolničky díky tomu strávili týden v létě jako hosté v Nebočadech u Děčína. Od 1.října má Rolnička nového prozatímního ředitele, jímž byl jmenován Mgr.Karel Novák. Při promýšlení personálních záležitostí jsme se zabývali i zabezpečením oblasti práce s veřejností (public relations – PR) a získávání prostředků (fund-raising – FR).

K 31.12.2001 navštěvovalo Rolničku 48 klientů a pracovalo v ní 36 zaměstnanců, z toho 4 na mateřské dovolené a dva pracovníci civilní služby (přepočtený počet úvazků 32,36). V novém školním roce zahájilo své funkční období nově zvolené představenstvo střediska. Předsedou představenstva byla zvolena Kateřina Růžičková a místopředsedou Karel Novák. Během roku 2001 se představenstvo sešlo osmkrát k řádnému a třikrát k mimořádnému zasedání.

Provozní náklady v roce 2001 představovaly 8.462.219,- Kč, příjmy činily 8.408.997,- Kč. Hospodaření tedy skončilo se ztrátou ve výši 53.222,- Kč.
  

Rok 2000

Na jaře zahájila stavební firma Spilka a Říha rekonstrukci "Domu pro dospělé klienty", jejíž celkové náklady byly vypočítány až na 17 milionů Kč. Podařilo se nám získat finanční prostředky pro I.etapu stavby. Je pro nás milé a zavazující, že projekt podpořila Česká televize zařazením Rolničky do Adventních koncertů.

V tomto roce jsme se přiblížili vyřešení prostorových problémů střediska. Díky dlouhodobě dobrým vztahům a spolupráci jsme se dohodli s Městským úřadem v Soběslavi na přestěhování celé Rolničky do prostor bývalé ZŠ v Mrázkově ulici. Rolnička tak do budoucna získá vyhovující bezbariérové prostory v klidném prostředí (učebny, tělocvična, zahrada…).

Podrobněji nyní zpracováváme a vyhodnocujeme veškeré informace o klientech (individuální vzdělávací programy). Podpořili jsme integraci dalších dvou klientů do běžné základní školy. Tradiční akce se i v tomto roce vydařily. Třetí jarní rolničkový ples podpořili svou účastí i herci pražského divadla Studio Ypsilon Martin Dejdar, Jitka Schneiderová a Petr Vacek. Letní slavnost v duchu starého Egypta proběhla ve spolupráci s o.s. Jurta. Ruth Šormová se za Rolničku zúčastnila studijní cesty delegace Diakonie do Minnesoty v U.S.A. 26.listopadu vysílala Česká televize v přímém přenosu Adventní koncert z Břevnovského kláštera, jehož výtěžek je určen projektu Rolničky "Dům pro dospělé klienty". Adventní jarmark byl plný nápadů a hezkých zážitků a vánoční divadelní hra v podání klientů Rolničky i dalších dětí a mládeže naplnila na Štědrý den kostel ČCE v Soběslavi.

Vzniklo občanské sdružení "I MY – společnost přátel Rolničky pro podporu lidí s postižením". V rámci diskuse o "kvalitě služeb" proběhla v Rolničce externí supervize a rozsáhlý sociologický výzkum "Rolnička 2000".

K 31.12. 2000 měla Rolnička 46 klientů (36 s postižením, 10 zdravých) a 26 zaměstnanců (přepočtený stav 23,2 + 11 zaměstnanců chráněných dílen z řad klientů střediska). Jedenáctičlenné představenstvo se sešlo ke svému jednání devětkrát.

Provozní hospodaření skončilo vyrovnaně, náklady i výnosy činily 6.615 tisíc Kč.

 

Rok 1999

V tomto roce jsme museli přijmout mnoho úsporných opatření díky krácení dotace MPSV ČR (propuštění 2 kolegyň, snížení pracovních úvazků, zvýšení plateb klientů, snížení osobních ohodnocení zaměstnanců, omezení odměn, nákupů, příspěvků na obědy…). Snažili jsme se přitom co nejvíc zabránit přímému dopadu těchto opatření na klienty.

Přesto byl rok 1999 pro Rolničku úspěšný a služby se dále rozvíjely. Počet klientů zůstal nezměněn (43), počet zaměstnanců ke konci roku činil 22 (v přepočtu na plné pracovní úvazky 18,7) a 11 zaměstnanců chráněných dílen (v přepočtu na plné úvazky 6,9). Představenstvo Rolničky se sešlo k sedmi jednáním.

Provozní náklady představovaly 5.717 tisíc Kč, příjmy 5.845 tisíc Kč.

Díky dotaci Úřadu práce v Táboře jsme mohli zakoupit novou keramickou pec. Během roku jsme pořádali několik besed, Den otevřených dveří, brigádu na zahradě „Domu pro dospělé klienty„, 2.jarní rolničkový ples, výstavu prací klientů Rolničky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze, Rolničkování, společný táborák ke konci školního roku, výlety, Letní slavnost – kulturní týdenní happening s natáčením filmu "Antilopí muži", podzimní "setkání s keramikou" - výpal v "primitivní" peci. Jako každý rok se klienti Rolničky podíleli jako herci na vánoční divadelní hře. Místo tradiční adventní výstavy jsme uspořádali „Adventní rolničkovský jarmark„ na soběslavském náměstí. Dvakrát nás navštívili hosté z Helmondu v Holandsku.

 

Rok 1998

Od května byl novým zastupujícím ředitelem Rolničky jmenován Pavel Kutil. Od září se speciální škola rozrostla o třetí třídu.

Zakoupili jsme dům, vhodný pro náš projekt "Dům pro dospělé klienty" – chceme, aby v něm vznikly chráněné dílny, chráněné bydlení a čajovna pro veřejnost jako prostor integrace a setkávání. Více než sto let starý dům v Bezděkově ulici v centru Soběslavi je nyní ve vlastnictví střediska. Byla vypracována architektonická studie na jeho rekonstrukci a přístavbu.

Rolničku navštěvovalo 43 klientů, z toho 16 integrovanou školku, 17 speciální školu a 10 chráněnou dílnu. Šlo o 34 klientů s postižením a 9 zdravých. K 31.12.1998 pracovalo v Rolničce 25 zaměstnanců + 10 zaměstnanců chráněných dílen (ti jsou zároveň klienty stacionáře). Působili zde také dva muži na civilní službě. 17 zaměstnanců se v různé míře účastnilo vzdělávacích kursů a seminářů. Během roku se konalo 11 schůzí představenstva střediska. Kromě pravidelných interních kontrol a revizí provedla vRolničce kontrolu Okresní správa sociálního zabezpečení a také MPSV ČR. Kromě akcí, které se konaly i v předchozích letech a jež lze označit jako "tradiční", uspořádala Rolnička v dubnu.

Provoz stál Rolničku v tomto roce 5.350 tisíc Kč, příjmy činily 5.645 tisíc Kč.

 

Rok 1997

Tento rok byl rokem stabilizovaného provozu. Nezměnil se výrazně počet klientů ani zaměstnanců. Podařilo se nově vybavit ateliér pro muzikoterapii a drobnou stavební úpravou oddělit místnost pro rehabilitaci a pro logopedii.

Pracovali jsme na koncepci střediska s ohledem na složení a věk klientů, začal se rodit projekt "Dům pro dospělé klienty".

V únoru odešla na mateřskou dovolenou ředitelka střediska Mgr. Ruth Šormová, zastupující ředitelkou byla jmenována PaedDr. Drahomíra Blažková. Rozvíjeli jsme nové speciální přístupy a techniky práce s klienty (videotrénink interakcí, znaková řeč, systém Makaton…) .

V červnu byla ve "Smlouvě o spolupráci", uzavřené mezi Rolničkou a místním sborem ČCE zakotvena spoluodpovědnost za chod a rozvoj střediska a spolupráce, která má řadu podob.

Představenstvo v původním složení se sešlo pětkrát, poté ukončilo své řádné funkční období a v srpnu bylo staršovstvem místního Farního sboru ČCE v Soběslavi zvoleno nové 10 členné představenstvo (a 6 náhradníků). Svým předsedou zvolilo opět MUDr. Jana Chabra a na podzim se sešlo ke dvěma řádným schůzím. Práci Rolničky kontrolovala inventarizační komise střediska, revizní komise představenstva, Okresní správa sociálního zabezpečení a Okresní úřad v Táboře.

Během roku se konala řada mimořádných akcí, mj. 8 rodičovských setkání a besed, Rolničkování u příležitosti Dne dětí, Letní slavnost – týdenní tvůrčí dílna, Výstava Rolničky, vánoční divadelní hra, prodej výrobků na několika tradičních trzích a jarmarcích, 3 týdenní pobyty v přírodě…

Rolnička v tomto roce vynaložila na svůj provoz 4.973 tisíc Kč a přijala 4.967 tisíc Kč. Díky grantu NROS jsme mohli pro středisko zakoupit videokameru.

 

Rok 1996

Rok 1996 byl obdobím dalšího rozšiřování a změn. Byl zahájen provoz chráněné dílny, v září jsme otevřeli druhou třídu speciální školy. Bylo to možné díky rozšíření pronajatých prostor o další podlaží a díky tomu, že se nám podařilo vybudovat výtah a nájezdovou rampu pro vozíčkáře (náklady této investice představovaly 1.134 tisíc Kč).

Středisko získalo nový mikrobus značky Mercedez Benz, především díky velkorysému daru přátel z evangelického sboru i katolické farnosti v holandském Helmondu. Svozu využívalo 16 klientů z 10 obcí na Táborsku, denně ujel mikrobus více než 200 km.

V květnu byla Rolnička veřejně "vylosována" a získala od automobilové a.s. Škoda Mladá Boleslav darem automobil Škoda Felicia Combi.

Přibylo klientů, k 31.12. 1996 jich bylo v Rolničce 41 (21 chlapců a 20 dívek z 22 obcí okresu Tábor, z toho 30 klientů s postižením a 11 zdravých dětí). Ke konci roku v Rolničce pracovalo 21 zaměstnanců, z toho 4 provozní a 17 zapojených do přímé práce s klienty. V přepočtu na "plné pracovní úvazky" činil počet zaměstnanců na konci roku 18,8. Začali jsme využívat pomoci mužů, vykonávajících civilní službu, a ochoty asi 10 dobrovolníků. Počet členů představenstva se rošířil na 9, konalo se 6 řádných schůzí. Činnost a hospodaření kontrolovali v průběhu roku: inventarizační komise střediska, revizní komise představenstva, Finanční úřad Soběslav, Nejvyšší kontrolní úřad ČR.

Během roku se uskutečnila řada akcí, např. 3 týdenní pobyty v přírodě, 5 besed pro rodiče, studijní cesta 9 pedagogů z Rolničky do Holandska, účast na slavnostním předání ceny Výboru dobré vůle, návštěva zaměstnanců Rolničky ve středisku rakouské Diakonie v Gallneukirchen, "Rolničkování" – oslava Dne dětí v Soběslavi, výstava Rolničky v soběslavském muzeu, Vánoční divadelní hra v soběslavském evangelickém kostele…

Provozní náklady Rolničky činily v tomto roce 4.788 tisíc Kč, provozní příjmy pak 4.820 tisíc Kč. 

 

Rok 1995

Rolnička pracovala dále jako stacionář se sociálním a vzdělávacím programem. Pracovalo tu 18 zaměstnanců (v přepočtu 15 pracovních úvazků). Počet klientů se rozšířil na 33, změnilo se i jejich věkové složení (přibyla skupina dospělých klientů). Snažili jsme se o rozvíjení systematické spolupráce s rodiči (individuální konzultace, společné besedy a setkání), kteří se podíleli i na přípravách individuálního vzdělávacího plánu, který je vypracován pro každého klienta s postižením. Usilovali jsme o různé formy integrace (v mateřské školce, při zájmových činnostech i při podpoře integrovaného vzdělávání jedné z klientek v běžné základní škole). Sedmičlenné představenstvo se sešlo během roku čtyřikrát. Po prvních dvou letech činnosti byl v říjnu předsedou představenstva opětovně zvolen MUDr. Jan Chabr a místopředsedou Ing. Stanislav Dvořák. Představenstvo také rozhodlo o svém rozšíření na devět členů – od ledna roku 1996 bylo tedy rozšířeno o dalšího zástupce sboru ČCE v Soběslavi a o zástupce rodičů dětí ze speciální školy.

V roce 1995 činily příjmy střediska 2.538.304 Kč a výdaje 2.202.885 Kč. Výsledkem hospodaření byl tedy zůstatek ve výši 335.419 Kč. Tohoto výsledku se nám podařilo dosáhnout zejména díky podpoře sponzorů. Tato čáska byla převedena do Fondu kulturních a sociálních potřeb a do Fondu rezerv.

První mikrobusI v roce 1995 se uskutečnila řada mimořádných akcí. Během roku měli zaměstnanci i rodiče našich klientů možnost zúčastnit se celkem čtyř besed s odborníky o problematice života lidí s postižením. mezi přednášejícími byl např. profesor Zdeněk Matějček či docentka Marie Černá. Klienti jeli opět na několik výletů: do Prahy na Matějskou pouť, do Národního muzea, do Noskova a do botanické zahrady v Táboře. Konal se i týdenní letní ozdravný pobyt, tentokrát v Nezdicích na Šumavě, uspořádali jsme předvánoční výstavu prací klientů střediska v soběslavském muzeu a někteří klienti si opět zahráli ve vánoční hře v evangelickém kostele. Darem od německé Gustav-Adolf-Werk a české Jeronýmovy jednoty jsme získaly mikrobus Ford transit.To nám umožnilo nabídnout služby i klientele ze vzdálenějších nebo odlehlejších obcí a také zabezpečit možnost pravidelné docházky těch dětí, které se podařilo zbavit nálepky "nevzdělavatelné". Od 1.9. byly MŠMT ČR zařazeny do sítě škol „Církevní speciální školy pro žáky s více vadami„ při Středisku Diakonie ČCE "Rolnička" v Soběslavi, a tak s počátkem školního roku 1995/1996 nastoupilo 26 dětí do speciální integrované mateřské školy, pomocné školy a zvláštní školy.

 

Rok 1994

Bazén s míčky

1. ledna byl zahájen provoz Rolničky. Rolnička měla 12 klientů, především dětí s mentálním a kombinovaným postižením, a to ze Soběslavi a blízkého okolí. Ředitelkou byla jmenována Mgr. Ruth Šormová, kromě ní v Rolničce působilo ještě 6 zaměstnanců. Začalo pracovat první 7členné představenstvo střediska, jeho předsedou byl zvolen MUDr.Jan Chabr, místopředsedou Ing.Stanislav Dvořák. Rolnička pracovala jako sociální zařízení, stacionář, ovšem od počátku usilovala o vzdělávání svých klientů. V prvním roce činnosti jsme pracovali s provozním rozpočtem v objemu 1.232.556 Kč, přičemž celkové náklady činily 1.337.551 Kč. Ztráta tedy představovala 104.995 Kč. Ve skutečnosti byly však příjmy o 100.000 Kč vyšší, protože tato částka z dotace MPSV ČR pro rok 1994 byla středisku poskytnuta zálohově již koncem roku 1993. Skutečná ztráta tedy činila pouze 4.995 Kč. Již v prvním roce své existence uspořádala Rolnička řadu mimořádných akcí. Byly mezi nimi např. výlet do Prahy na Matějskou pouť, návštěva ZOO v Hluboké nad Vltavou, vodácký výlet na raftech po Lužnici, letní stanový tábor v Samopších na Sázavě, exkurze ve sklárnách v Chlumu u Třeboně či vánoční divadelní hra v soběslavském evangelickém kostele.

 

 

První Rolnička

Rok 1993

Rolnička vznikla r.1993 z iniciativy několika jednotlivců, na podnět rodičů dětí s postižením ze Soběslavi a okolí, a to v prostředí Českobratrské církve evangelické. Součástí Diakonie ČCE se stala jako samostatné středisko s právní subjektivitou dne 14. září 1993. V tomto období jsme získali do pronájmu prostory bývalého internátu SOU technického v Jiráskově ulici v Soběslavi a připravovali jsme se organizačně, technicky, finančně i personálně na zahájení provozu. nahoru

 

 

 

 

 

 

 

NAZEV WEBU