Co nám Covid vzal, co nám Covid dal

Co nám Covid vzal.

Všude víří infekce a páchne  dezinfekce,
vládne karanténa, samota v izolaci a úzkost z dezinformací.
Když někoho potkáš, tak ho s rouškou neznáš.
Po chodbě, kde dřív byl rachot, můžeš chodit jen na záchod.
Nezpívej a mlč, virus takto nič!
Býval pohár z„boči“, teď jen slza v očích.
Do obchodu nesmíme, pastelku nekoupíme.
Roztrhaly se nám boty? Máš mít další do foroty.
Rodiče v hlavě starosti, nemyslí už na hosty.
A podobně dál a dál seznam by se psal………

Co nám Covid dal.
Neřeš svoje trápení, usínej jen s nadějí.
Nekoupej se v beznaději, ostatní tě potřebují.
Nesmutni a zavolej, a kde můžeš, pomáhej.
I pod rouškou se úsměv cení, nic hezčího prostě není.
Každou malou radost, prožij si jak slavnost.
Lásku dávej, nejvíc doma, a pak všude, kde je třeba.
Mysli na to, co pořád máš.
A nezapomeň - jsi také náš!
My prostě víme, že to dáme.
Víme, že život není peříčko, ale dá se žít s lehkostí i v těžkých časech.
Povznést se nad blbosti, a dělat to, co je důležité pro nás i pro ostatní.
Přejeme všem optimistické jaro, výdrž a trpělivost, a hlavně hodně lásky.
Má tolik podob a nikdy jí není dost.

A nakonec si s námi „repněte“.

Nezbývá nám než jít vpřed.
Jen to není žádný med.
Ale jako taje led,
všechno skončí. Jen ne hned. 

Dana, Jitka, Martina a celá třídní parta 2.S praktické školy ze Soběslavi.