Rolnička je organizace plná živých (někdy až přespříliš) dospělých a dětí, takže se v ní něco děje každý den. Drobné radosti, smutky, úspěchy i zklamání jsou zde na denním pořádku. I v roce 2005 jsme však zažili několik událostí, které se vymykaly běžnému provozu. Některé tyto události jsme si užili jenom my, na některé jsme pozvali i veřejnost.
V chronologickém pořadí jsme v roce 2005 zažili toto:
19. března jste nás mohli potkat na soběslavském rynku okolo kašny, kde jsme pořádali již tradiční Jarní jarmark . I když nám příliš nepřálo počasí, nedali jsme se odradit. Nejrozmanitější výrobky nabízela nejen Rolnička, ale i naši přátelé z občanského sdružení Proutek z Plasné a táborského Fokusu. Šikovnost svých prstů si mohly především děti ověřit u stánku občanského sdružení „I MY“, které pro ně společně s dobrovolníky připravilo možnost vyrobit si figurku z těsta, pilin či papíru, ozdobit si vajíčko nebo uplést pomlázku. Nejen malé děti pobavilo loutkové představení „Locika“, které na jarmarku sehráli naši kamarádi Jan Růžička a Radek Žák.
Na Apríla (tj. 1. dubna) pozvala Rolnička a Limonádový Joe všechny pistolníky, šantánové tanečnice, honáky dobytka, ochránce zákona a ctihodné občany do nefalšovaného saloonu Divokého západu do Kulturního domu města Soběslavi, kde se konal Rolničkový country bál . Nechybělo předtančení (přepadení), pěvecké vystoupení Rolničky (Babička Mary), výuka tanců (velký sál byl tanečníkům malý), soutěžení pro děti (chytit lotra do lasa je pro kovboje sedícího v sedle bujného oře úkol přetěžký ač kůň i zloduch ze dřeva jsou) a veselá dražba (aukční katalog o dvou položkách nabízel cukrářský výtvor v podobě houslí a fire-slivovici alias „Cloumáka“). Nástrahami večera přítomné provázeli (a další nástrahy sami vytvářeli) přátele Rolničky Martin Čech a Libor Macák, a kdo chtěl, mohl se nechat inspirovat či jenom pobavit ukázkami filmu Limonádový Joe.
V roce 2005 uspořádala Rolnička již čtvrtý ročník veřejné sbírky „Rolničkový den 2005“ . Sbírka se konala, stejně jako v minulých letech, ve čtyřech jihočeských městech - Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře a Soběslavi. Tentokrát jste dvojice studentů nabízející ke koupi dvě záložky za 20 Kč mohli potkat v ulicích těchto měst 28. 4. 2005. Celkový výtěžek akce byl 83 tisíc Kč a byl celý použit na dofinancování rekonstrukce Domu pro dospělé klienty. Náklady na pořádání sbírky byly zcela hrazeny z grantových prostředků programu PHARE Evropské unie.
Další benefiční akce, kterou jsme se snažili získat prostředky pro dofinancování rekonstrukce Domu pro dospělé klienty, byla benefiční aukce, na jejímž pořádání jsme se podíleli společně s Aukční Síní Procházka TransArs a občanským sdružením Koník. Tato benefiční aukce se konala jako součást jedné z pravidelných aukcí výše zmíněné aukční síně a podpořila ji Nadace Divoké husy, která přislíbila zdvojnásobit výtěžek celé akce. Rolnička při ní nabídla k prodeji jak díla profesionálních výtvarníků, tak obrázky svých dětských a dospělých klientů. A nutno podotknouti, že zájem o dílka našich klientů rozhodně nebyl menší než o díla renomovaných výtvarníků. Během konání aukce bylo možné přispět i zasláním dárcovské SMS, jejíž výtěžek byl rovněž zdvojnásoben Nadací Divoké husy. Celkový zisk po zdvojnásobení ve prospěch Rolničky činil 48 tisíc Kč.
Na počátku května (přesněji 4. května) roku 2005 bylo v Rolničce zahájeno poskytování nové služby – chráněného bydlení. Čtyři ženy a dva muži s mentálním a kombinovaným postižením zahájili tohoto dne etapu svého samostatného bydlení za opravdu jen nezbytně nutné pomoci asistenta. A vedli si dobře.
Za jedenáct let existence Rolničky se akce zvaná „Rolničkování - oslava ke Dni dětí“ stala již opravdu tradicí. Sešli jsme se na soběslavské plovárně a to ve vskutku hojném počtu 750 lidí. A v tom frmolu se soutěžilo, hrálo divadlo, pilo, jedlo, hasilo, vyrábělo, střílelo, líčilo a česalo. Stmíváni se přítomní pokusili přemoci rozsvícením spousty barevných lampionů a v půl desáté večer skončilo Rolničkování ohňostrojem na náměstí.
Během třech červencových dnů (11. – 13. 7.) se do Rolničky doslova jak kobylky vrhlo 44 zahraničních dobrovolníků, kteří tu s obdivuhodnou rychlostí stačili vymalovat kuchyň, umýt okna v budově v Mrázkově ulici i v „Domě pro dospělé klienty“, vykopat kořeny na zahradě, natřít židličky, upravit zahradu a ještě vypadali, že si to náramně užívají. Za tuto pomoc jim patří náš dík.
Bývá naším zvykem pozvat na akci zvanou „Letní slavnost – tvůrčí týdenní dílna“ naše kamarády z Děčína a Skalice u Litoměřic. V roce 2005 to bohužel organizačně nevyšlo, ale na druhou stranu to bylo poprvé, co jsme tvůrčí týden mohli strávit v prostorách „Domu pro dospělé klienty“. A celý týden jsme poctivě pracovali na vybavení čajovny-kavárny: dělala se keramika, vitrážová světla, potahovali jsme sedačku, šili polštáře, záclony, kapsář… A protože moc práce škodí, tak jsem si také uspořádali Olympiádu, povozili se v letadlu po letištní ploše a zasoutěžili v „Chcete být stovkařem?“. A tím „my“ myslíme dospělé klienty našeho střediska.
Dobrovolníci jsou vzácní lidé. Zkuste najít někoho, kdo vám jen tak věnuje byť i jen trochu svého volného času. A Rolnička měla to štěstí, že do ní v polovině září přijely dvě dívky z Německa, které se rozhodly za stravu a střechu nad hlavou pracovat pro nás celý rok. Leonie Shiffaver a Hanna Lindensfelser se tedy střídají v práci v centru denních služeb, speciálních školách i chráněných dílnách a navíc se statečně perou s nástrahami českého jazyka. Pobyt dobrovolnic nám zprostředkovala ekumenická nevládní organizace pro dobrovolníky Servitus. Jí i oběma dívkám budiž dán náš dík.
Ve středu 26. října jsme za účasti zástupců Města Soběslav, tisku, rodičů, zaměstnanců i klientů našeho střediska slavnostně otevřeli Čajovnu – kavárnu Rolnička, která sídlí v „Domě pro dospělé klienty“ v Bezděkově ulici. Vy jste tam snad ještě nebyli?
Dofinancování rekonstrukce „Domu pro dospělé klienty“ je v Rolničce velkým tématem. Proto děláme, co můžeme, abychom ho vyřešili. I čtvrtý ročník benefiční kampaně „ČCErolniČCE“, která je zaměřena především na členy sborů Českobratrské církve evangelické, jsme tedy uspořádali s cílem získat další finanční prostředky na tento projekt. Prodejem vánočních přání, jmenovek na dárky, kalendářů, svíček, balících papírů a pohledů se nám v tomto roce podařilo získat přes 155 tisíc Kč, čistým ziskem kampaně, který bude v roce 2006 použit na dofinancování rekonstrukce DDK je 105 tisíc Kč.
Víte, co se děje, když je u kašny na soběslavském náměstí větší množství lidí, stánků se všemi možnými výrobky, pamlsky a nápoji převážně teplými a alkoholickými, zpívají se koledy a k tomu je většinou pořádná zima? Rolnička pořádá Vánoční jarmark . V roce 2005 se tak stalo v sobotu 10. 12. dopoledne.
Po mnoho let se v evangelickém soběslavském kostele hraje na Štědrý den odpoledne dětská vánoční hra . Po mnoho let ji vždy napsal a po té společně s dětmi z farního sboru a klienty Rolničky secvičoval Zdeněk Šorm. Ten se ale v létě 2005 odstěhoval s celou rodinou na Vysočinu a tak se této funkce statečně zhostil Vojta Máca a i on zachoval tu hezkou tradici, že se hry účastní i herci s postižením z řad rolničkovských klientů. Hra se jmenovala „Vánoce v hospodě“ a hrála se v kostele od 14.00 hod 24.12.2005.
A finální čísla: Během roku 2005 poskytovalo středisko své služby celkem 69 dětským i dospělým klientům, z čehož 47 bylo zároveň žáky našich speciálních škol. Ve středisku pracovalo 28 zaměstnanců poskytujících služby v rámci centra denních služeb, chráněného bydlení či chráněné dílny. V chráněné dílně bylo zaměstnáno 18 zaměstnanců se zdravotním postižením. Školy zaměstnávaly 14 pracovníků.
V roce 2005 dosáhly provozní náklady výše 8.586 tisíc Kč a provozní výnosy 8.621 tisíc Kč (hospodářským výsledkem byl tedy zisk 35 tisíc Kč). Náklady i výnosy škol shodně činily 4.114 tisíc Kč.